5 věcí, které byste měli vědět před tandemovým seskokem

Aus Leowiki

Typickou chybou je spoléhat se na mobilní telefon. Signál v údolí u řeky bývá slabý a baterie v chladu rychle ubývá. Použijte ho až v krajní nouzi, a to na zprávu s vaší polohou, ne na zbytečné volání. Mnohem praktičtější je mít připravený nouzový balíček s píšťalkou, světlem a zrcátkem. Zrcátko pomůže i za slunečného dne – odražený paprsek je vidět na kilometry a nespotřebuje žádnou energii.

Pokud jste úplní začátečníci, vyberte si stěnu s označenými cestami podle obtížnosti. Začněte na nejlehčích, kde je chytů dostatek a sklon je mírný. Nebojte se zeptat personálu nebo jiných lezců na radu – většina je ochotná pomoci. Jakmile zvládnete první cesty, zkuste přidat i lehké převisy, ale vždy s vědomím, že pád je součástí lezení. Naučte se padat správně – držte tělo u stěny a neodrážejte se od ní, abyste se neuhodili.

Když se řekne „ledové stěny s kolmým sklonem", většina horolezců si představí technické lezení, kde rozhoduje přesný zásek a jistota každého pohybu. Cepín pro takový terén se zásadně liší od univerzálního kusu na túry, kde se spíš opíráte o hůl. Základním rozdílem je délka: na kolmé ledy se volí kratší modely, obvykle kolem 45–55 cm, aby se s nimi dalo manipulovat nad hlavou a zároveň se daly snadno zarazit do ledu bez zbytečného páčení. Delší cepín se na kolmé stěně stává překážkou – nevejde se mezi tělo a skálu a jeho těžiště je příliš daleko od ruky.

Po otevření padáku se vše zklidní. Instruktor ovládá řízení, vy si můžete užívat klidného sestupu, který trvá asi pět až sedm minut. V této fázi máte čas rozhlédnout se po okolí a vychutnat si ticho. Přistání probíhá ve vzpřímené poloze s nohama vpřed; instruktor vám dá pokyn, kdy nohy zvednout. Většina seskoků končí jemným doskokem, ale pokud chcete, můžete si vyžádat i přistání stylem „na brzdu", kdy se dosedne na zadek – to je zábavnější, ale vyžaduje trochu cviku.

Při výběru nezapomeňte na způsob uchycení k ruce – systém poutka (leash) nebo samostatná rukojeť bez poutka. Na kolmém ledu se doporučuje poutko, které se dá rychle povolit a utáhnout, protože umožňuje bezpečnou výměnu rukou a jistotu při pádu. Pokud lezete převážně na umělých stěnách, zvažte cepín bez poutka, který umožňuje rychlé přepínání. Typickou chybou začátečníků je výběr příliš dlouhého cepínu, který se na kolmé stěně zasekává do nohou, nebo příliš tupé čepele, která se odráží od ledu. Vždy testujte na skutečném ledu, ne jen na dřevě.

Tandemový seskok padákem je pro mnohé splněným snem, ale také zdrojem otázek a obav. Než se rozhodnete, je důležité pochopit, co vás čeká, jak zařídit malou kuchyni probíhá příprava a na co si dát pozor. Tento článek vám poskytne konkrétní informace, díky kterým budete vědět, co od zážitku očekávat.

Trénink na extrémní sporty není o tom každý den podat maximální výkon. Naopak, klíčem je dlouhodobá udržitelnost a schopnost těla adaptovat se na postupně rostoucí zátěž. Pokud zátěž dávkujete špatně, výsledkem nebývá výkonnostní skok, ale zranění, přetrénování a ztráta motivace. Základním principem je zvyšovat objem a intenzitu tak, aby si tělo stihlo odpočinout a přizpůsobit se.

Nejčastější chyby začátečníků a jak se jim vyhnout Jednou z nejčastějších chyb je přílišné držení se chytů křečovitě, což rychle unaví předloktí. Uvolněte ruce a držte se spíše opřením prstů než pevným stiskem. Dalším problémem je špatné střídání nohou – často se soustředíte jen na ruce a zapomínáte, že nohy nesou většinu váhy. Při výstupu si vždy najděte oporu pro nohu dříve, než sáhnete po dalším chytu. Také se vyhněte tomu, abyste skákali ze stěny bez kontroly – vždy se spouštějte jištěním.

Let v malém letadle trvá obvykle 15 až 20 minut. Během stoupání se vám naskytne jedinečný výhled na krajinu, ale hlavní okamžik teprve přijde. Ve výšce kolem čtyř tisíc metrů se připojíte k instruktorovi, který vše zkontroluje a otevře dveře. Pak už stačí jen vykročit – a to je přesně ten moment, kdy se srdce. Po opuštění letadla následuje zhruba minuta volného pádu rychlostí kolem dvou set kilometrů za hodinu. Pocit pádu je intenzivní, ale ne nepříjemný; spíše připomíná silný vítr a euforii z rychlosti.

Praktická rada: věnujte pozornost úhlu čepele vůči rukojeti. Čím strmější je úhel (např. 70–80 stupňů), tím lépe se cepín chová při nadhmatu, ale hůře se s ním sekyruje na výstupu. Pro kolmé a převislé ledy volte agresivnější úhel, pro smíšený terén pak kompromis. Nezapomeňte, že cepín je osobní nástroj – to, co sedí zkušenému lezci, nemusí sedět vám. Půjčte si dva různé modely a porovnejte je na stejném úseku. Jen tak zjistíte, který tvar vám umožní přirozený pohyb bez zbytečného krčení ramen nebo naopak natahování.