První let s batoletem: chyba, která vás zbytečně vyčerpá

Aus Leowiki

První nazutí dělejte doma, vsedě, nejlépe po spánku nebo po jídle, kdy je dítě v klidu. Nezouvejte obě botičky najednou. Začněte jednou, klidně jen na pár minut. Potom ji sundejte a pochvalte dítě. Druhý den přidejte druhou. Cílem není nosit boty celý den, ale zvyknout si, že je to běžná součást oblékání. Pokud batole kope a vzteká se, nepokračujte násilím. Zkuste to za hodinu nebo za dvě.

Klidný koutek nepotřebuje velké okno, ale potřebuje světlo, které se dá regulovat. Dopřejte mu vlastní zdroj světla, ideálně s teplým odstínem a možností stmívání. Pokud je koutek v rohu místnosti, postavte lampu tak, aby světlo dopadalo na stěnu nebo na knihu, ne přímo do očí. Světlé barvy stěn a nábytku prostor nezmenšují, tmavé plochy ano. Zvolte jednu barvu pro stěnu, jednu pro textil a maximálně jeden výrazný doplněk. Tři a více barev v malém prostoru vytvoří neklid.

Po několika dnech už bude nazouvání rutinou. Pokud ani po dvou týdnech dítě botičky odmítá a pláče, zkuste jiný střih nebo jiný materiál. Každá noha je jiná a to, co sedí sousedovic dítěti, může vašemu tlačit. Není ostuda vrátit se k měkkým capáčkům a zkoušet to znovu za měsíc. Důležitá je trpělivost a klid. Batole potřebuje cítit, že botičky nejsou trest, ale běžná věc, která ho pustí do světa.

Jak poznat, že délka sed

První let s batoletem se často zvrtne už při plánování. Rodiče vybírají spoj podle nejnižší ceny nebo nejkratšího přestupu a zapomenou na jedinou věc, která rozhoduje o tom, jestli bude cesta v klidu, nebo v slzách: na časování. Batole má pevný biorytmus a let v době, kdy běžně spí, je výhoda, ne slabost. Pokud poletíte v poledne, kdy je dítě čilé a unavené zároveň, budete ho bavit tři hodiny v uzavřeném prostoru. To nedopadne dobře.

Při plavbě v mlze je také důležité myslet na to, že signály musí být slyšet a vidět i z boku a zezadu. Mnoho plavidel má světla nastavená tak, že je vidět jen zepředu. V mlze to znamená, že vás loď přibližující se zezadu nemusí zaregistrovat. Stejně tak zvukový signál vydávaný jen občas nestačí. Pravidelnost je důležitější než síla. Pokud se blížíte k přístavu nebo kotvišti, snižte rychlost a signály opakujte častěji. Pokud uslyšíte mlhový signál jiné lodi, neodpovídejte hned stejným signálem, ale zjistěte, odkud přichází, a teprve potom reagujte.

Častou chybou začátečníků je kupovat set podle cizí rady nebo podle toho, co měl půjčený kamarád. Délka se musí přizpůsobit vaší postavě, ne obecnému doporučení. Někteří výrobci uvádějí orientační délku podle výšky, ale ta je jen hrubá. Rozhoduje poměr trupu a končetin. Stejně vysoký člověk s dlouhýma rukama potřebuje jinou délku než ten s krátkým trupem. Proto je lepší set vyzkoušet v klidu, než se do něj zavěsíte na skále.

První botičky jsou pro batole velká změna. Do té doby bylo zvyklé na volnost, bosé nohy nebo měkké ponožky. Najednou má na nohou něco pevného, co ho tlačí, klouže a nedovoluje mu přirozený pohyb. Pláč a vztek tedy nejsou známkou toho, že děláte něco špatně. Je to jen reakce na nový pocit. Důležité je postupovat pomalu a bez tlaku.

Nejdřív botičky „představte", teprve potom nazouvejte Nekupujte botičky na poslední chvíli a nenuťte je dítěti hned na nohu. Nechte je několik dní ležet v pokoji, aby si jich batole mohlo všimnout, vzít je do ruky a prohlédnout. Můžete si je nazout sami a ukázat, že to nic bolí. Dítě se učí nápodobou. Pokud vidí, že si boty nazouváte vy, přestane se bát, že jde o něco nepříjemného. Vyhněte se nákupu příliš těsných bot s odůvodněním, že „je musí rozchodit". Správná botička má mít vepředu asi centimetr místa, pevnou patu a ohebnou podrážku.

Největší chybou je nazouvání bot, když dítě spěchá nebo je unavené. Další častá chyba je kupovat botičky o dvě čísla větší s tím, že „do nich doroste". Dítě v nich zakopává, padá a noha nemá oporu. Stejně problematické je nechat botičky na noze celý den hned první týden. Kůže se zapaří, vznikají otlaky a dítě si vytvoří odpor k botám na dlouho. Lepší je nosit je ze začátku jen krátce a střídat s bosou nohou.

Když batole začne chodit venku v botičkách, vyberte rovný a měkký povrch. Tráva, antuka nebo hladká cesta jsou ideální. Vyhněte se štěrku a prudkým svahům. Nechte dítě jít vlastním tempem, i když to znamená zastavit se každé dva metry. Pokud si stěžuje, že ho tlačí, botu hned zkontrolujte. Může tam být kamínek, přeložená ponožka nebo už malá velikost. Někdy pomůže jiná ponožka – tenká, bez tlustých švů.