6 Pravidel, Jak Skladovat Knihy Bez Hromad Na Zemi

Aus Leowiki

Lampa patří po straně křesla, ne za ním. Když ji dáte přímo za opěradlo, světlo dopadá na temeno hlavy a při čtení si děláte stín vlastním tělem. Ideální je umístit lampu na stranu, kterou máte blíž k ruce, a to tak, aby střed stínidla byl zhruba v úrovni očí, když sedíte. Stojací lampa potřebuje vlastní půdorysný prostor – obvykle čtverec o straně třicet až čtyřicet centimetrů. Do úzkého výklenku se proto hodí spíš lampa s malou, stabilní základnou než široká, byť hezká.

Prvním krokem je rozdělit knihy podle toho, jak s nimi člověk skutečně nakládá. Na jednu hromadu patří to, co právě čte nebo chce číst do měsíce. Na druhou to, co slouží k práci nebo ke studiu a musí být po ruce. Na třetí to, co je hezké, ale čte se zřídka. Teprve podle těchto hromádek se hledá místo. Kdo začne regálem a teprve pak třídí, skončí obvykle s policí plnou knih, které nikdy neotevře, a s hromadou na zemi.

Nejčastější chyba je posouvat křeslo po koberci bez nadzvednutí. Při každém posunu se vlas ohne a ohne zůstane v nové poloze. Pokud s nábytkem potřebujete hýbat, nadzvedněte ho celý, nebo pod nohy podstrčte kluzné podložky. Další chybou je nechat křeslo stát měsíce na jednom místě bez kontroly. I malý posun o několik centimetrů jednou za čas pomůže vlasu vzpamatovat se. Stejně tak je chyba používat na dlouhý vlas rotační kartáč vysavače, který vlákna namotává a láme.

Pro knihy, které už nepotřebujete, existuje několik cest. Můžete je nabídnout v komisním prodeji, vyměnit s přáteli nebo darovat do veřejné knihovny či na charitativní sbírku. Předtím si ale zkontrolujte, zda nejde o vyřazené tituly z knihovny nebo o knihy s poškozenou vazbou – ty se obvykle nepřijímají. Další možností je výměnný regál v kavárně nebo na nádraží, kde kniha najde nového čtenáře. Nikdy je ale nenechávejte jen tak u popelnice, ničí se a nikomu neposlouží.

Když už regál máte, rozdělte knihy podle témat, ne podle velikosti. Beletrie zvlášť, odborná literatura zvlášť, slovníky a atlasy zvlášť. Na každou polici dejte jen jednu kategorii, jinak se do ní začnou vracet knihy odjinud. Na přední hranu police nalepte malý štítek s názvem kategorie. Tento krok zabere pár minut a udrží pořádek i po měsících.

Podnožka jako nástroj, ne dekora

Knihy na zemi nejsou problémem proto, že by podlaha byla špinavá, ale proto, že hromada roste, rozpadá se a nikdo v ní nic nenajde. Než začnete kupovat další regál, projděte si skutečný stav sbírky. Vezměte všechny knihy z podlahy, položte je na stůl nebo postel a rozdělte je na tři hromádky: chci číst, chci mít, můžu dát pryč. Toto rozdělení je základ – bez něj budete jen přesouvat hromadu z místa na místo.

Knihy, které jste odložili jako „možná", dejte do krabice a odložte ji mimo obytný prostor. Pokud po ní tři měsíce nesáhnete, krabici věnujte nebo prodejte. Stejně tak si veďte seznam knih, které jste si půjčili – ty se na zemi hromadí nejrychleji, protože je musíte vrátit.

Poslední pravidlo: každá kniha má své místo a nikdy nekončí na podlaze. Když se regál zaplní, neřešte to další hromadou, ale vyřazením. Sbírka, která se vejde do regálu, se snadno udržuje a knihy v ní zůstanou v dobrém stavu.

Nejčastější chyba je ukládat knihy vodorovně na sebe. Vznikne těžká hromada, ve které se spodní kusy prohýbají a poškozují. Pokud už musí kniha ležet, dejte ji samostatně a nezatěžujte ji dalšími. Další chyba je cpát knihy co nejtěsněji – při vytahování se trhají hřbety. Nechte mezi knihami mezeru na prst.

Změřte prostor, ne počet knih Regál se nevybírá podle počtu knih, ale podle toho, kolik máte volných centimetrů na šířku, hloubku a výšku. Změřte zeď i podlahu a teprve pak rozhodněte, zda jde o polici ke zdi, nebo volně stojící regál. Knihy vysoké přes 30 cm se nevejdou do běžných polic a musí ležet, což zbytečně zabírá místo. Počítejte s tím, že každá police potřebuje rezervu alespoň dva centimetry, aby se knihy daly vytáhnout.