Když černé piano září ve světlém pokoji, rozhoduje okolí
Aus Leowiki
Největší chybou je postavit pouzdro přímo k radiátoru, ke krbovým kachlům nebo pod okno, kam celý den praží slunce. Suchý a teplý vzduch dřevo, smyčec i kůži na víku. Housle pak mění tvar, praská jim lak a smyčec přestává držet. Stejně špatně je ale i těsné přitisknutí ke zdi ve vytápěné místnosti, kde proudí horký vzduch. Ideální je místo, kde teplota drží celý den přibližně stejná a kde na pouzdro nesvítí přímé slunce.
Černé lesklé piano není jen nástroj. Ve světlém interiéru se okamžitě stane nejtmavším a nejzářivějších objektem v místnosti, ať stojí kdekoli. Právě proto je potřeba ho neřešit jako nábytek, ale jako optický protipól. Světlé stěny, podlaha a sedačka vytvářejí jemnou základnu, proti které piano vystupuje. Pokud ho obklopíte dalším tmavým nábytkem, vznikne těžká, neklidná skvrna. Cílem není piano schovat, ale ukotvit ho tak, aby působilo záměrně.
Ideální je vnitřní stěna, která odděluje dva vytápěné prostory. Ta má stabilnější teplotu i vlhkost. Pokud musí pianino stát u obvodové stěny, dodržte alespoň 10–15 cm odstup od zdi, aby mohl vzduch proudit. Nikdy nástroj nezasouvejte do výklenku bez větrání. Vlhkost v bytě držte mezi 40–60 %, teplotu kolem 20–22 °C. Pomůže běžný vlhkoměr a v topné sezóně zvlhčovač. Naopak radiátor, přímé slunce a průvan jsou pro pianino horší než samotná zeď.
Než začnete cokoli lepit, zkontrolujte, zda nožičky nejsou vyšroubované nebo nakřivo. Stačí půl otáčky a kopák se rozjede i na rovném parketu. Potom očistěte kontaktní plochu nožičky i parketu. Prach, vosk a zbytky lepidla z předchozích pokusů snižují přilnavost tak, že i kvalitní protiskluz povolí. Ideální je technický líh a hadřík, který nepouští vlákna.
Koberec, světlo a doplňky rozhodují o tom, zda piano působí elegantně, nebo rušivě Koberec pod pianem je praktický kvůli zvuku i ochraně podlahy, ale musí mít správnou barvu. Tmavě modrý, vínový nebo uhlově šedý koberec s jemnou texturou piano podtrhne, aniž by s ním soutěžil. Naopak koberec s výrazným orientálním vzorem nebo příliš mnoha barvami rozbije klid, který lesklý nástroj potřebuje. Totéž platí pro osvětlení. Přímé bodové světlo namířené na lesklý povrch vytváří ostré odlesky, které ruší. Použijte rozptýlené světlo z lampy s látkovým stínidlem nebo nepřímé osvětlení v obýváku od stropu.
Prvním krokem je zvolit podlahu a stěnu za pianem. Na tmavé dřevěné podlaze piano splyne a ztratí kontrast. Naopak světlý dub, bílý lak nebo korek mu dají jasný rám. Stěna za pianem by měla být klidná – žádné výrazné vzory, tapety s geometrií ani tmavé barvy. Světle šedá, krémová nebo velmi bledá zelená fungují spolehlivě. Vyhněte se čistě bílé, která vedle lesklého černého laku vytváří ostrý, až nemocniční dojem. Vždy je lepší teplý podtón.
Typická chyba je otírat nábytek hned po sestavení celý a důkladně, protože „je přece nový a špinavý". Jenže právě v prvních dnech je povrch nejcitlivější. Lak potřebuje několik týdnů, než plně vytvrdne, a dýha potřebuje čas, aby se přizpůsobila vlhkosti v místnosti. Pokud ho budete drhnout, zanesete prachové částice do povrchu a vytvoříte mikroskopické škrábance. Další častá chyba: stříkat čisticí prostředek přímo na desku. Tekutina steče k hranám, zatáhne se pod laminát nebo do spáry a začne tam pracovat. Vždy nanášejte prostředek na hadr, nikdy na nábytek.
Typická chyba je nalepit protiskluz na parket a nechat ho tam natrvalo. Po čase se pod ním usadí vlhkost, parket zbělá a lepidlo se dostane do spár. Podložky proto sundávejte po každém hraní, nebo používejte takové, které drží na suchém zipu a dají se odepnout. Stejně tak nepřelepujte nožičky více vrstvami. Tři vrstvy pásky vypadají jako jistota, ale ve skutečnosti se posouvají jako celek.
Častá chyba je podložit jen přední nohy a zadní nechat na parketách. Tím vznikne nerovnováha a zadní nohy se při hře mohou posunout. Další chybou je použití podložek z tvrdého plastu, které se časem vlivem tlaku vyboulí a popraskají. Pozor také na parkety s velkým leskem – i filc může při posunu zanechat jemné škrábance. Vždy podložku nasaďte tak, aby přesahovala alespoň o dva centimetry na všechny strany, a její spodní strana byla čistá a suchá.
Častou chybou je postavit piano přímo před okno. Protisvětlo sice vypadá dramaticky, ale odlesky na laku jsou pak neovladatelné a nástroj se mění v zrcadlo. Další chybou je příliš mnoho rostlin s tmavými listy kolem piana. Zelená je vhodná, ale měla by být světlá a vzdušná. Pokud si nejste jistí, začněte s prázdným prostorem kolem piana a přidávejte po jednom předmětu. Vždy po týdnu zkontrolujte, zda celek působí klidně. Lesklý černý povrch totiž zesiluje každý detail – i ten, který byste jinde přehlédli.
